KAM NA VÝLET / Muzea a skanzeny

Popis: Muzeum milevských maškar.
Muzeum milevských maškar.
Autor / zdroj: muzeummilevskychmaskar.cz

Muzeum milevských maškar se věnuje tradici sahající až k lidovým hrám a středověkým slavnostem

MILEVSKO

Muzeum milevských maškar se věnuje tradici, sahající až k lidovým hrám a středověkým městským slavnostem. Přímým předchůdcem milevských maškar byl masopustní průvod, který končil pohřbem Bakuse, symbolu končícího období mezi dvěma postními dobami, adventním a velikonočním.

Bakus dostal jméno podle antického boha Bakcha/Dionýsa, boha vína, plodnosti a posvátného vytržení. Jako alegorická postava se objevoval v žákovských hrách a kostýmních představeních pro aristokratickou společnost v období renesance. V milevském podání je Bakus tlustý a opilý pantáta, který se svým průvodem obchází město, než je pohřben, a symbolicky tak ukončuje období před velikonočním půstem.

Podle sběratele lidových tradic Štěpána Dvořáka existovaly dva Bakusovy průvody, podomní ("žebravý") a pouliční. Pouliční Bakus chodil s pohřebním průvodem na popeleční středu odpoledne. Pochován byl do sněhu u rybníka vedle kláštera. Při podomní obchůzce v pondělí a úterý obcházel Bakusův průvod milevské hospody, kde dostával pohoštění a finanční dary. Po ranní mši na popeleční středu byl Bakus pochován do sněhu v zamrzlém potoce na náměstí. Led se s ním nezřídka prolomil a Bakus skončil za všeobecného veselí ve vodě.

V roce 1864 prý došlo při podomním Bakusovi k tragické události. Představitel Bakuse zůstal příliš dlouho ve vodě a na následky toho zemřel. Úřady, které se dívaly na hry parodující vážný církevní obřad nelibě, využily této události k zákazu Bakusova průvodu. Zůstaly jen samotné maškary bez Bakuse, který se do maškarního průvodu vrátil až po několika letech v upravené podobě.

V maskách zpočátku směli chodit pouze milevští měšťané. O účastnících rozhodovalo maškarní komité. Ráz her často reagoval na aktuální události, podoby masek se měnily podle módy a populárních kulturních symbolů dané doby (husité, Spejbl s Hurvínkem, indiáni, kovbojové...).

Tradici milevských maškar přerušila první světová válka a po ní úřední zákaz. Obnoveny byly až v roce 1933 a poté se konaly každý rok kromě druhé světové války a let 1954, 1956 a 1963 - 1969.

V roce 2016 byly milevské maškary zařazeny na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. V roce 2016 se město Milevsko rozhodlo jedné z nejcharakterističtějších tradic města zřídit stálou expozici.

Více informací včetně otevírací doby a cen vstupného najdete na webu muzeummilevskychkaspar.cz.

Autor / zdroj: -red-

DALŠÍ ČLÁNKY

Čtyřiadvacátá dokumentární Ji.hlava začíná za čtyři dny – a bude on-line

Půjde o zcela plnohodnotný ročník, který nabídne více než 270 filmů, debaty s režiséry, diskuse Inspiračního fóra i program pro děti. Festival otevře

Zapečená cuketa

Jednoduché zapečené jídlo, které může být skvělou krémovou přílohou plnou chuti, aniž by bylo příliš tučné. Pro lehkou večeři podáváme se salátem.

V pěti ze sedmi okresů v kraji není žádný pozitivní případ. Aktuálně je pozitivních už jen 10 Jihočechů

V pěti ze sedmi jihočeských okresů neevidovali hygienici k úterní 18. hodině žádný aktivní případ onemocnění COVID-19. K Českobudějovicku, Českokrumlo

DNES SE STALO

HISTORIE

30. listopadu 1782

podepsala Velká Británie smlouvu uznávající nezávislost USA na britské koruně.

KULTURA

30. listopadu 1906

se stal tenorista Karel Burian prvním Čechem, který zazpíval v Metropolitní opeře. Debutoval ve Wagnerově opeře Tannhäuser.

HISTORIE

30. listopadu 1938

byl novým československým prezidentem byl zvolen Emil Hácha.